Klima mění člověka

Člověk je schopen ovládat pouze příčně pruhované svalstvo, a to pouze volním napětím svalových vláken. Uvolnit je již nedokáže. Potřebuje k tomu alkohol, nikotin, heroin či maséra. Navíc vůlí neúplně ovládá jen napětí příčně pruhovaného svalstva, a to pouze horní poloviny těla.

A takový mrzák, který se bez auta nemůže pohybovat, by mohl ovlivňovat klima? Vždyť jeho myšlenková činnost pojímá pouze shromažďování potravy (dnes zastoupené sháněním peněz a majetku) a libé emocionální prožitky doprovázející pohlavní vytahování a páření.

Vše, co činíme na této planetě provádíme pod tlakem přírody – pudů a klimatu. Klima mění nás a nikoliv my jej. Klima a příroda nás nutí k záhubné zemědělské a průmyslové činnosti. Kdyby bylo lepší, teplejší, nemuseli bychom pracovat a ničit životní prostředí a tím sebe. Živili bychom se ekologickým sběrem jedlých kořínků a bobulí.

Klima je ovšem chytřejší, než my. Dokázalo vyhubit dinosaury, tak proč by si nedokázalo poradit s namyšlenými opicemi?

Naše životní motivy jsou přísně pudové. Příroda myslí za nás a na nás. Vsaďte se, o co chcete, že svoji činnost na této planetě nedokážeme nijak zvrátit z neodvratného katastrofického scénáře. Podlehli jsme mu od tlakem pozitivního myšlení a doufání v lepší zítřky. Chtěli jsme to slyšet, tak nám to řekli. Svět chce být klamán. Ty návaly generačních pudů přichází vždy po 20 a 40 letech.

Pak vždy vystoupí na pódia a fóra přední opičáci a opět davu lidoopů pod sebou předestřou své optimistické scénáře. Dav je užasle obdivuje. Sdílí jejich optimizmus, zatímco oni se chlubí, že nejsou pesimisty. Příroda v nich i davu mocně pracuje, aby provedla své předem připravené dílo.

Příroda je krutá. Bolest jejích tvorů ji zcela nezajímá. Podobně jako primáty na horní větvi vůbec nezajímají starosti davu opic na spodních větvích. Vesele na ně kálejí dolů.

Výhled a klima na horní větvi je ovšem lepší, než na té spodní, kde je pochopitelně všechno horší. Špína sedimentuje dolů. Na vyšší úrovni je člověk pochopitelně optimista. Nesmí však nahoru stoupat zápach z výkalů dole. Pak je nutné dělat nějaká opatření a snižovat emise.

Je však problém, jak to učinit, když nechceme slézt dolů, ale chceme stoupat trvale udržitelným růstem svého majetku a postavení vzhůru.

Pak přední samci a samice mužatky rokují, že je s tím smradem potřeba něco udělat. Tvář je zachráněna. Víra davu, že klimatické změny způsobujeme my, že my vládneme přírodě, je opět utvrzena. Ano, můžeme za to my, my a jenom my – my opice jsme přece páni tvorstva a vesmíru!