Procitnutí do reality

Hillary Clintonová nechápe, co se to stalo, že ve volbách prohrála, když její kampaň byla tak skvěle finančně jištěna, když na své straně měla mainstreamová média i mírotvůrce Baracka Obamu.

Tak jak je možné, že si občané USA místo zubící se dámy zvolili zamračeného hulváta? Proč? Co jim ta volba přináší?

Odpověď je prostá. Vítězství Donalda Trumpa dává nejen Američanům, ale lidem celého světa naději, že kořistnická válka proti Rusku spuštěna nebude. V žebříčku hodnot každého normálního člověka je totiž slovo MÍR na první příčce. Mír znamená právo na život.

Hillary Clintonová o lidských právech sice drnčela nepřetržitě, jak zaseklá deska v gamofonu, ale způsob, jakým je prosazovala a šířila, přinášel štěstí jen zbrojařům, bankéřům, obchodníkům s naftou a výrobcům rakví.

Gratuluji americkému lidu k výsledku prezidentských voleb. Děkuji všem těm neznámým lidem, našim bratrům a sestrám, že se nedali obloudit prolhanými médii a že poslechli svůj instinkt a zdravý rozum a dali své hlasy tomu zamračenému hulvátovi. Možná, že Trump zklame, nebo bude odstraněn, ale naděje, kterou dnes světu jeho vítězství dalo, bude i pak působit svou vlastní energií.

I Evropu teď čeká volba – jak oddělit zrno od plev, pravdu od lži a naději od zoufalství. Ta volba nemine ani naši republiku a dnešní den je jen předzvěstí budoucích změn. Pokud chceme, aby proběhly nenásilně, musíme našim zvoleným zástupcům sami nakreslit cestovní mapu k té proměně. Protože oni žijí ve skleníku, a skutečný svět odezírají jenom z analýz svých poradců, místních i cizozemských. Náš hlas je zajímá jen u voleb. V mezidobí jsme pro ně chátra. I paní Hillary si myslela, že Trumpovi voliči jsou nevzdělaná chátra. Než jí to sečetli. A tak ani naše politiky samostatně nenapadne to, co my vnímáme už dlouho, totiž že naše zpozdilé setrvávání v NATO nás před ničím neochrání, ale naopak nám vypaluje cejch spoluviníků při zločinech proti míru. Není snad čestnější a i rozumnější zvolit neutralitu a zrekonstruovat a zesílit naši vlastní národní armádu? Armádu, která už nebude sloužit jako alibi pro cizí agresi v cizích zájmech, ale bude výhradně určena k obraně naší země a jejích občanů. V současné přelomové době tedy musíme naše znepokojené hlasy sjednotit a zřetelně zformulovat první požadavek pro naše politiky: vystoupení ČR z aliance agresorů.

Můžete mi namítnout, že k takovému zásadnímu otočení kormidla nemá náš současný parlament dost rukou. To vím. Ale dá se to udělat jinak, vyhlášením speciálního referenda. Když budeme tento demokratický způsob, jak z Aliance odejít, prosazovat naléhavě a nepřetržitě, nakonec i židličkáři v parlamentě pochopí, že speciální referendum je krok výhodný i pro ně. Uvědomí si totiž, že jim tím plebiscitem budeme krýt záda, že je to velkorysá nabídka, která zaštítí jejich zbabělost. A potom už bude na nás, jak o své zemi a o zajištění její obrany rozhodneme.

Módní návrhy na zbudování jednotné evropské armády zní přitažlivě především německým uším, ale nám Čechům by přinesly pouze změnu pána, jinak řečeno: z deště pod okap. Navíc jde o čas. Ty návrhy se budou v bruselském kafemlejnku promílat ještě řadu měsíců, zatímco turecké závory se můžou zvednout už zítra.

Mysleme na všechny tyto souvislosti a přestaňme se rozptylovat sledováním provokací tzv. pražské kavárny, nechme ty maškary tančit jejich jepičí tanečky a věnujme se přípravám změny. Sdílejme informace, spolupracujme a vytvářejme základy a program skutečné opozice.

V té souvislosti chci poděkovat všem provozovatelům a přispěvatelům nezávislých internetových webů, lidem, kteří už dlouho a neúnavně otevírají oči svým čtenářům a tím jim dávají svobodu volby. Díky nezávislým webům procitají z umělého spánku každým dnem další a další lidé. A právě proto má být svoboda slova na internetu omezena. Údajně jde o ochranu uživatelů před nákazou šířenou z tzv. proruských webů. Zkrátka Ukrajina náš vzor! Na MV se zřizuje komise, která bude od ledna rozhodovat, který zdroj je oukej a který něprijémlemyj, tedy nepřijatelný. Na tu komisi odborníků by se hodila zkratka STP, čili státní trvanlivé prezervativy. Boj s cenzurou je v Čechách dědičným úkolem. Dnes jsme na řadě my, abychom dokázali, že žádná ochrana před pravdou není trvale funkční a že pod naším společným a soustředěným tlakem nakonec vždycky praskne. K tomu nám dopomáhej naše svědomí!