Červenec v českých dějinách

2.7.

1917 – Bitva u Zborova. Bylo to první samostatné vystoupení československé brigády v Rusku. Legionáři prolomili všechny tři linie obrany nepřítele (centrálních mocností). Bez zajímavosti není přehled jmen velících důstojníků, kteří potom sehráli významné role v politickém životě Československa. Vyznamenal se zde především Radola Gajda, ale též Jan Syrový (v této bitvě přišel o oko), Stanislav Čeček, Zdeněk Fierlinger, Emanuel Moravec, Rudolf Medek a také Ludvík Svoboda.

3.7.

1866 – Bitva u Sadové (též u Chlumu, u Hradce Králové), ve které bylo rozhodnuto o výsledku prusko-rakouské války, která byla vrcholem soupeření mezi Pruskem a Rakouskem o vliv v Německu. V důsledku byl zrušen tzv. Německý spolek, jemuž předsedala Vídeň a pod vedením Pruska bylo sjednoceno postupně celé Německo. Do 1. světové války to byla druhá největší bitva v dějinách vojenství (zúčastnilo se jí 436.00 vojáků, rozsáhlejší byla pouze bitva u Lipska v roce 1813).

5.7.

1436 – Jihlavská kompaktáta – dohoda mezi basilejským koncilem a stoupenci Husova učení v Čechách znamenala zahraniční uznání legitimity přijímání podobojí a mocenské situace dosažené v Čechách během husitských válek.

5.-16.7.

1997 – Rozsáhlé povodně na Moravě. Během povodní byla zcela zničena obec Troubky.

6.7.

1415 – Upálení Mistra Jana Husa v Kostnici. M. Jan Hus byl upálen na základě koncilního soudu (v podstatě inkvizičního soudu) za svou kritiku přebujelé a morálně zkažené katolické církve, pro kterou požadoval zásadní reformy, a za některé své teologické názory. Byl jedním z velkých reformátorů křesťanství, navazoval na myšlenky anglického reformátora Jana Viklefa. Husovo učení široce oslovilo všechny vrstvy českého národa (ještě po sto letech bylo v českých zemích 90 procent obyvatelstva nekatolického vyznání), který obzvláště pociťoval tíživou přebujelost moci katolické církve a nutnost změny poměrů v zemi. Snaha o násilné vymýcení Husova učení vyvolala následně husitskou revoluci a 15 let pokračující války, během kterých byla majetková základna a světská moc katolické církve v Čechách z velké části eliminována, a to až do zahájení násilné rekatolizace zejména v 17. století.

1547 – Kapitulace Prahy. Porážka stavovského odboje, považovaného někdy za 1. české stavovské povstání, vedeného proti habsburským snahám o posílení centrální panovnické moci na úkor politické moci stavů. Šlechta jako stav se vzdala Habsburkům již v červnu t.r., městský stav vydržel vzdorovat do kapitulace Prahy. Porážka znamenala zlomení politické a vojenské moci královských měst (odevzdání výzbroje a revize všech privilegií). K trestu smrti bylo odsouzeno 10 osob, 4 popraveny, ostatní uprchly, došlo též na konfiskáty městského a šlechtického pozemkového majetku.

9.7.

1609 – Český Majestát. Listina zajišťující svobodu vyznání v českém království. Česká šlechta využila slabosti Rudolfa II. v jeho sporu s bratrem Matyášem a Majestát si na něm defacto vynutila výměnou za  jeho politickou podporu v tomto mocenském boji, po němž Rudolfovi II. zůstala v rukou vláda už pouze nad samotnými Čechami.

10.7.

2013 – Pád Nečasovy vlády. Podle mého odhadu to byla součást poslední mocenské ofenzívy atlantistů v Evropě, jejímž cílem bylo dosažení úplného ovládnutí evropského prostoru až na ruské hranice, nikoliv pouze izolovaná vnitropolitická aféra v jedné malé (české) zemičce (viz další zahraniční události včetně nasměrování Ukrajiny k „definitivnímu“ majdanu a následně též zorganizování masové migrace do Evropy, šílené vybičování rusofobních nálad v zemích NATO, série katastrof a negativních událostí pod false flage pokračující dodnes a připisovaných okamžitě bez důkazů Rusku apod.). Nečas nebyl nijak silný premiér, ale před odstraněním jeho vlády se 28.5. 2013 stihl sejít s V. Putinem a D. Medveděvem v Petrohradu na česko-ruské obchodní konferenci, na níž byly podepsány významné ekonomické kontrakty za stovky milionů eur, pronikly také spekulace o strategickém zadání dostavby Temelína ruským společnostem. Nakolik počínání Nečasovy vlády bylo skutečným důvodem pro provedení tohoto „malého státního převratu“ bude možná jednou otevřeně odkryto…

Zlomem v této ofenzívě, ale nikoliv jejím ukončením, bylo až zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

V České republice narušila možné úplné vítězství atlantistů, resp. jejich domácí 5. kolony u nás, tehdejší moudrá volba českého lidu Miloše Zemana prezidentem proti degenerátovi a letošní opětovná, a to proti falešnému obrýlenci.

12.7.

1266 – V bitvě u Kressenbrunnu český král Přemysl II. Otakar porazil vojsko uherského krále Bély IV. V důsledku následně uzavřeného míru docílil český král sňatku s vnučkou Bély IV. Kunhutou a zisku Štýrska.

1940 – Ustavení 1. československé letecké perutě v rámci britského letectva. Později vznikly 3 další československé perutě. V boji s německým nacismem padlo celkem 511 jejich příslušníků.

12.-17.7.

1908 – První slovanský sjezd se konal v Praze za účasti všech slovanských národů z Rakouska-Uherska, Rusů, Srbů, Bulharů, Poláků. Panslovanské aktivity té doby byly mimo jiné projevem moderního sebeuvědomění slovanských národů a jejich reakcí na vzrůstající rozmach německého nacionalismu v Evropě.

14.7.

1420 – Bitva na Vítkově. Jedna z nejvýznamnějších bitev husitských válek. Porážka křižáků zabránila úplnému strategickému obklíčení Prahy (Zikmundova vojska držela již Pražský hrad a Vyšehrad) a tím zachránila Prahu a umožnila další pokračování husitské revoluce. Po dalších dvou týdnech marných bojů křižácké vojsko od Prahy odtáhlo a bylo rozpuštěno. Ještě dne 28.7. 1420 Zikmund stihl nechat se korunovat českým králem, třebaže to naprostou většinou politického národa nebylo přijato.

28.7.

1914 – Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Počátek 1. světové války, která zásadně ovlivnila i dějiny českého národa a české státnosti.

30.7.

1419 – První pražská defenestrace. Událost je oficiálním začátkem husitské revoluce. Král Václav IV. jmenoval počátkem července t.r. novou městskou radu Nového města pražského, která byla zaměřena protihusitsky. Poté, co rada odmítla propustit z vězení některé stoupence přijímání podobojí, zaútočili na novoměstskou radnici příslušníci novoměstské obce vedení Janem Žižkou a knězem Janem Želivským a králem jmenované radní vyházeli z oken na napřímené sudlice.

Pro zajímavost:

11.7. 1892 – Peněžní reforma v tehdejším Rakousku-Uhersku zavedla rakouskou korunu (na 3280 kusů připadal 1 kg zlata), kdy 2 koruny měly hodnotu 1 původního zlatého. Stahování zlatých, kterých se lidé neradi vzdávali, trvalo do 1.1. 1900. Toto období se natolik zapsalo do paměti lidu a do českého jazyka, že s ohledem na vzájemný výměnný poměr mezi oběma měnovými jednotkami se dodnes říká desetikoruně „pětka.“