Ve zkratce

Stručně řečeno, za ruské peníze nakoupí munici, která bude zabíjet ruské vojáky a ruské civilisty, protože Ukrajinci ji bez váhání a bez rozdílu používají na ruském území.

Západní země zablokovaly ruský státní majetek v hodnotě asi 300 miliard. EUR a úroky z těchto aktiv - mezi něž patří dluhopisy a další cenné papíry nakoupené ruskou centrální bankou - ukládají do fondu EU určeného na pomoc Ukrajině.

Vlády EU se v červnu dohodly, že použijí 1,4 miliardy eur ze zisků z těchto aktiv na nákup zbraní a další podporu Ukrajiny. České ministerstvo obrany uvedlo, že část peněz bude použita na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu z celého světa.

Ukrajina obdržela první zásilku v rámci této iniciativy v červnu a dodávky pokračují každý měsíc, uvedli čeští představitelé. "Je to jedinečná příležitost, jak rychle a účinně podpořit Ukrajinu," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Kreml označil plán využít úroky ze "zmrazených" ruských aktiv k financování vojenské pomoci Ukrajině za "krádež" a prohlásil, že podnikne právní kroky proti všem, kteří se na něm podílejí. 

O nedostatku munice AFU se píše i v mainstreamu. Dělostřelci mají zakázáno střílet na skupinky menší než 5 lidí a začali dostávat munici na příděl.

Velmi paradoxní situace nastala na straně ruské armády. Padlí ukrajinci jsou často foceni bez bot a vyzuté boty jsou na fotografiích položeny vedle nich. Buď jsou západní boty výrazně kvalitnější - tj. třeba lehčí a nebo v ruské armádě opravdu boty chybí.

Bez pořádných bot se zejména v létě bojovat dá, ale bez munice ne.

„Musíme zachránit Ukrajince před katastrofálním nedostatkem energií v zimě“. Tak zní titulek článku, který pro deník Financial Times napsala evropská komisařka pro energetiku, Estonka Kadri Simsonová.

Komisařka v něm volá například po opravení a znovuzprovoznění poškozených zařízení na výrobu elektřiny a tepla na Ukrajině či postupném rozšíření maximálního objemu elektřiny, který lze na Ukrajinu vyvážet z jiných částí Evropy.

Simsonová tak apeluje na Evropany, aby masivně zásobovali Ukrajince energiemi, protože jinak by se prý některé oblasti Ukrajiny staly v zimě neobyvatelnými.

Vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn v minulých týdnech vzbudil ostré reakce, když ve veřejné debatě mluvil o spoluobčanech s antisystémovými názory jako o „zombících“, kolem kterých se musí „vykopat příkopy“ nebo jako o „sviních“.

Nyní se za něj v otevřeném dopise adresovaném premiéru Petru Fialovi a vládě postavilo 40 veřejně činných osobností. Pokračování Foltýna v současné funkci bude dobrým znamením, že český stát není ovládán ruskými silami a dokáže jim vzdorovat, napsali.

Bohužel pouze v angličtině

Po ukrajinské invazi do Kurské oblasti nelze s Kyjevem jednat, prohlásil 19. srpna ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Téhož dne zavřel dveře k rozhovorům i kremelský poradce Jurij Ušakov.

„Prezident velmi jasně řekl, že po zahájení útoků na Kurskou oblast, ne útoků, ale invaze na území Kurské oblasti, nemůže být o žádném jednání řeč,“ řekl Sergej Lavrov 19. srpna novináři Pavlu Zarubinovi.

Mychajlo Podoliak, poradce Volodymyra Zelenského, 16. srpna prohlásil, že jedním z cílů ofenzívy v Kurské oblasti bylo donutit Moskvu k „férovému“ jednání. V červenci Zelenskyj předpokládal uspořádání nového „mírového“ summitu, na který by byla pozvána Moskva, aniž by upřesnil přesné podmínky jednání. Moskva tuto vyhlídku přijala skepticky.

Kyjev stále požaduje návrat k hranicím z roku 1991, přestože byl Krym po majdanském puči v roce 2014 v referendu připojen k Ruské federaci. Moskva považuje tyto požadavky za nereálné.

Vladimir Putin přijel 18. srpna večer na dvoudenní návštěvu Baku. Prezidenti Ruska a Ázerbájdžánu vedli dvoustranná jednání. Ať už se jednalo o ekonomické otázky nebo o řešení krize v Náhorním Karabachu, oba lídři prokázali dobré porozumění.

Spolupráce probíhá především v energetickém sektoru, kde ruské a ázerbájdžánské společnosti těží ropu a plyn, zejména v kontinentálním šelfu Kaspického moře. K tomu se přidává multimodální severojižní koridor, který spojí Petrohrad s Perským zálivem přes Ázerbájdžán, což je trasa, která se stala strategickou. Putin také oznámil, že Sjednocená ruská loďařská společnost a loděnice v Baku začnou vyrábět říční námořní tankery pro černomořskou a kaspickou trasu.

Vladimir Putin poté otevřel ožehavou otázku napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem: „Je jasné a všem dobře známé, že Rusko také čelí krizím, zejména a především samozřejmě na Ukrajině,“ řekl ruský představitel a dodal, že „historická angažovanost Ruska na jižním Kavkaze“ znamená, že se „musí“ těchto událostí účastnit, pokud to strany vyžadují.

Moskva je i nadále připravena usnadnit uzavření mírové dohody mezi Baku a Jerevanem a demarkaci arménsko-ázerbájdžánské hranice, která byla zahájena v dubnu, pokračoval Putin a naznačil, že se po návratu z Baku spojí s arménským premiérem Pačinjanem. „Vím, že Ázerbájdžán usiluje o dokončení všech procedur spojených s kompletním vyrovnáním,“ uvedl ruský prezident.

Nikdo už nemůže uvažovat o obnovení činnosti dané jaderné elektrárny i kdyby byl elektřiny nedostatek.

S výkonem 1345 MW byla Grafenrheinfeld jednou z nejvýkonnějších jaderných elektráren v Německu. V roce 2015 se stala první obětí diktátorského rozhodnutí Angely Merkelové z roku 2011 otočit o 180 stupňů, aby konečně urychlila odklon od jaderné energie.

Přitom jaderné elektrárny žádné údajně škodlivé CO2 neprodukují. Nejmodernější a plně funkční jaderné elektrárny jsou nejen odstaveny, ale také zcela zničeny, a to jen proto, že gang amatérských a zcela šílených klimatických ideologů považuje za nutné předat německé dodávky energie nástrahám větru a slunce, aby se zachránil svět před údajnou „klimatickou krizí.“ Výstavba jadených elektráren v Německu stála 60 až 70 miliard eur.

Horu Orvilos, důležitou přírodní oblast v řeckém regionu Serres na bulharských hranicích, zasáhl ničivý požár, který zuřil neuvěřitelných 29 dní. V pátek byl konečně uhašen.

Nezvykle dlouhé trvání požáru a zjevný nezájem příslušných úřadů vyvolaly mnoho otázek, jak včera napsal řecký portál Pronews.gr. Možné vysvětlení těchto znepokojivých událostí nedávno poskytlo v Regionální radě Střední Makedonie svědectví radního Vassilise Rokose ze Serres.

Jeho dokumentární svědectví vrhá světlo na znepokojivou situaci a naznačuje, že právní mezery byly zneužity k následnému získání schválení pro větrné turbíny v dříve chráněných oblastech.

Rokos popsal, že v minulosti byly žádosti o instalaci větrných turbín podávány právě v těch oblastech, které byly zničeny požárem. Tyto žádosti však byly zamítnuty buď Energetickým regulačním úřadem (RAE), nebo Lesní komisí.

Klíčovým důvodem zamítnutí bylo, že stavba větrných turbín by si vyžádala značné zásahy v lesních oblastech, jako je vytvoření širokých nezpevněných cest pro přepravu gigantických systémů.

P.S. - takto soudruzi z EU prosazují grýn dýl. Za cenu likvidace přírody a ekosystemu.

Červený kříž ve Vídni hledá od konce září „pomocníky do očkovacích center.“ Hovoří se také o nových  mobilních očkovacích centrech. Pozice jsou omezeny do konce roku 2024. Je to jen o sezónní chřipce nebo se plánuje něco jiného?

Vídeňský Červený kříž inzeroval pro čtvrté čtvrtletí roku 2024 pozice související s očkovacími operacemi, které jsou slušně placené. Odkaz na výzvu k předkládání návrhů naleznete ZDE.

Co je vlastně iniciativa „Nekrm hydru“? A co říká na hrozící trestní oznámení? I o tom mluví v rozhovoru první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek. Řekl také, co si myslí o zrušení pořadu 168 hodin.

V souvislosti s kritikou předvolební kampaně SPD, Trikolory a PRO nešetřil Jiřího Pospíšila a připomněl zrušení koncertu Anny Netrebko. Kritická slova padla i na hlavu vládního zmocněnce pro strategickou komunikaci Otakara Foltýna.

Nechybí ani výzva vládě.

Od ruské invaze na Ukrajinu výrazně přibylo tuzemských firem, které podnikají v oblasti vývozu zbrojního materiálu do zahraničí.

Zatímco ještě v roce 2021 přišlo na ministerstvo průmyslu a obchodu jen něco přes dvě desítky žádostí o potřebné povolení k podnikání v dané oblasti, loni jich už bylo více než dvakrát tolik, bezmála padesát.

Zájem tuzemských podnikatelů o přeshraniční zbrojní obchody zaznamenaly nejen ministerské statistiky, ale také bezpečnostní složky státu, které na tento citlivý byznys dohlížejí.

„Došlo k nárůstu asi o 25 procent,“ řekl k počtu firem, které se orientují na obchod s vojenským materiálem, mluvčí kontrarozvědky BIS Ladislav Šticha.

Vyvézt zbraně resort nepovolil například do Íránu, Ruska, Severní Koreje nebo na Antarktidu.

Novinář z Unlimited Hangout Max Jones, vysvětluje, jak Big Pharma využívá WHO k restrukturalizaci trhu s léky, takže vakcíny a další nedostatečně testované přípravky podléhají minimální regulaci a celé populace je mohou být nuceny užívat, kdykoli WHO vyhlásí novou globální pandemii.

Podle nové vyšetřovací zprávy Maxe Jonese ze serveru Unlimited Hangout „velká farmaceutická společnost a její hlavní investoři uplatňují novou strategii - úplné ovládnutí veřejného sektoru, zejména Světové zdravotnické organizace (WHO), a regulačního systému, který nyní drží celý trh jako rukojmí“.

Co je základem této nové strategie? Farmaceutický průmysl bude do roku 2030 čelit „patentovému zlomu“, protože mnoho jeho lékových hitů ztratí patentovou ochranu, což ohrozí tržby ve výši 180 miliard dolarů a hrozí rozvratem odvětví.

Podle Jonese byl proces rychlého a povinného vývoje experimentálních léků poprvé zaveden americkou armádou, aby se vypořádala s hrozbou biologických zbraní. Dnes jej WHO legitimizuje na mezinárodní úrovni revizí Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR) a pokračuje v prosazování své smlouvy o pandemiích.

Podle Jonese tento trh: „Nebude založen na svobodné vůli spotřebitelů, kteří si mohou vybrat, zda si výrobky koupí, nebo nekoupí, ale na taktice nucené spotřeby a manipulaci s regulačními paradigmaty.

V čele těchto tlaků stojí veřejní a soukromí partneři WHO, kteří tuto politiku přímo utvářejí a mají z ní prospěch. Jejich vliv proměnil WHO v ruku Velké farmaceutické společnosti, která je tak mocná, že již během pandemie COVID-19 prokázala svou schopnost změnit celý mezinárodní regulační proces ve prospěch farmaceutického průmyslu.“

WHO rovněž rozvíjí svou celosvětovou síť pro certifikaci digitálního zdraví, která rozšiřuje systém digitálních pasů EU po celém světě. Bude digitalizovat záznamy o očkování a zdravotní dokumentaci a bude „interoperabilní“ se stávajícími sítěmi.

Německý pneumolog Dr. Wofgang Wodarg: To, co se nám prodává jako opičí neštovice, je ve většině případů tzv. pásový opar, jeden z nejčastějších vedlejších účinků vakcíny Covid. Opičí neštovice jsou prodávány proto, aby zakryly vedlejší účinky.

Le pneumologue allemand Dr. Wofgang Wodarg:
Ce qu'on nous vend comme la variole du singe est dans la plupart des cas ce qu'on appelle le zona ; l'un des effets secondaires les plus fréquents du vaccin Covid
La variole du est commercialisée pour cacher les effets secondaires pic.twitter.com/Cf90nb98bQ

— Carpesos Caramel Le Retour (@SosCarpe73705) August 15, 2024

Polský prezident Andrzej Duda podepsal zákon umožňující střelbu na nelegální migranty na hranicích

„Jsem rád, že mohu podepsat zákon, který nám umožní ještě lépe a účinněji chránit hranice a další místa. Je to důležité,“ uvedl Duda. Rada Evropy vyjádřila znepokojení nad iniciativou polského parlamentu, uvedla agentura Belta.

Kanadská vláda v současnosti vydala výstrahu varující občany před možným novým nebezpečným virem, který ale nekonkretizovala.

Podle vlády může kromě ohrožení zdraví vést virus k narušení dodávek potravin i pohonných hmot. Spekuluje se také, že nový vir má být více nebezpečný než covid. O zprávě informuje Daily Mail.

P.S. - je velmi milé, že kanadská vláda ma takovou péčí o své občany. Pevně doufám, že až virus přijde do Evropy, soudruzi v EU budou kopírovat kanadské metody. Takže milé ovečky, nemyslete si, že pandemie skončila, ONA trvá a to co jsme prožívali za kovidu byla pouhá procházka růžovým sadem.

Cena zlata je na rekordu. V jednu chvíli se troyská unce (31,1 gramu) prodávala za více než 2500 dolarů (přes 57 000 Kč).

Na trhu sílí očekávání, že americká centrální banka Fed začne v září snižovat základní úrokovou sazbu. Žlutý kov, jak se zlatu přezdívá, má za celý týden k dobru více než jedno procento.

Cena žlutého kovu stoupá, asi se dočkáme ve světové ekonomice nemilého překvapení...

Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Dnes to v rozhovoru s listem Izvestija řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev.

Prohlášení Spojených států o tom, že se na ukrajinském vpádu na ruské území nijak nepodílely, nejsou podle Patruševa pravdivá. „Operace v Kurské oblasti byla plánovaná také za účasti NATO a západních tajných služeb,“ řekl někdejší tajemník ruské bezpečnostní rady. „Bez jejich podílu a přímé podpory by se Kyjev neodvážil (vpadnout) na ruské území,“ uvedl Patrušev.

Kyjev přiznává, že o operaci v Kurské oblasti jednal se Západem.

Podle názoru Putina měla Ukrajina útokům v regionu několik cílů: zlepšit svou vyjednávací pozici, zastavit ruskou ofenzívu v Donbasu a zničit jednotu ruské společnosti. Zároveň vyloučil možnost jednání s těmi, kteří “útočí na mírumilovné lidi”.