Ve zkratce

Úřad OSN pro lidská práva v pátek uvedl, že téměř 70 % obětí ve válce v Gaze, byly ženy a děti, a odsoudil to, co označil za systematické porušování základních zásad mezinárodního humanitárního práva.

Součet OSN od začátku války, v níž izraelská armáda bojuje proti ozbrojencům Hamásu, zahrnuje pouze oběti na životech, které se jí podařilo ověřit ze tří zdrojů, a počítání pokračuje.

Ověřených 8 119 obětí je mnohem nižší počet než počet více než 43 000, který za 13 měsíců trvající válku uvádějí palestinské zdravotnické úřady. Rozdělení obětí podle věku a pohlaví však podporuje palestinské tvrzení, že ženy a děti představují velkou část obětí války.

Toto zjištění svědčí o „systematickém porušování základních zásad mezinárodního humanitárního práva, včetně rozlišování a proporcionality“, uvedl úřad OSN pro práva v prohlášení, které doprovází 32stránkovou zprávu.

„Je nezbytné, aby s ohledem na obvinění ze závažného porušování mezinárodního práva došlo k řádnému zúčtování prostřednictvím důvěryhodných a nestranných soudních orgánů a aby byly mezitím shromážděny a uchovány všechny relevantní informace a důkazy,“ uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Turk.

„Pokud Trump zavede cla, jak plánuje, o práci může připravit 55 tisíc Čechů. Česká ekonomika přijde o zhruba 300 miliard korun,“ řekl Kovanda v podcastu HROT Pavla Štrunce.

„Cla, která může Donald Trump zavést, tak mohou připravit o práci 50 tisíc Čechů,“ uvedl v podcastu HROT ekonom Lukáš Kovanda s odkazem na nedávno vydanou studiu Konfederace dánského průmyslu. „Česká ekonomika tím může přijít o zhruba 300 miliard korun,“ pokračoval Kovanda.

Trump mluví o clech pro EU ve výši 10 až 20 %, ale jsou na stole i 60% cla vůči Číně. „„Pokud by byla cla zavedena ve výši 60 % na Čínu a 20 % na Evropskou unii, tak je to totální překreslení podmínek globálního obchodu, tak jak ho známe po druhé světové válce,“ podotkl Kovanda. V důsledku by mohl být nejvíc zasažen český automobilový průmysl a další sektory, které spoléhají na vývoz do USA či na německé odběratele.

To by mohlo vést k přemístění výrobních závodů do USA, kde budou firmy profitovat z levnějších energií a ze snížených nákladů na výrobu. „Přemístění výrobních závodů do Spojených států se může stát realitou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je šokovaný z toho, že v amerických prezidentských volbách vyhrál Donald Trump a že by mohlo dojít ke zrušení pomoci Spojených států Ukrajině.

V sobotním rozhovoru Sobotné dialogy pro slovenský rozhlas a televizi to řekl premiér Robert Fico poté, co se s ním setkal na summitu v Budapešti.

Fico rezolutně odmítl, aby v případě omezení americké pomoci Kyjevu Evropa nesla válečné náklady Ukrajiny.

Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo ozbrojence z Hlavního zpravodajského ředitelství ukrajinského ministerstva obrany, že v Kurské oblasti využívají zajaté ruské vojáky jako lidské štíty.

Ukrajinští ozbrojenci z Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR) ukrajinského ministerstva obrany používají v Kurské oblasti zajaté ruské vojáky jako lidské štíty. Zdůraznila, že vojákům jsou zavěšovány sebevražedné pásy s výbušninami, které mohou explodovat při pokusu o útěk nebo při setkání s ruskými silami.

Zacharovová poznamenala, že takové akce jsou teroristickými metodami typickými pro organizaci ISIS, která je v Ruské federaci zakázána. Podle ní ukrajinští ozbrojenci také vydírají příbuzné zajatců a požadují výkupné za zastavení mučení a za jejich propuštění.

Oficiální představitelka ministerstva zahraničí zdůraznila, že všichni, kdo se na těchto zločinech podílejí, budou rozhodně hnáni k odpovědnosti podle ruských zákonů.

Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu.

Podle informací deníku The New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Tým zvoleného prezidenta podle deníku řídí bývalí lobbisté pro ropné a uhelné firmy.

Trumpův tým připravující předání moci má kromě toho připravené i další dekrety, které zmenší rozlohu některých chráněných rezervací, což by mělo umožnit těžbu na místech, kde to dosud nebylo možné.

Dále se očekává, že Trump ukončí přerušení povolování nových vývozů zkapalněného zemního plynu (LNG) a zruší výjimku, která Kalifornii a některým dalším státům umožňuje mít přísnější normy ohledně znečištění ovzduší.

Bez Ameriky a Asie gryndyl končí 

Návrh Roberta Kaliňáka z poľovníckej chaty oznámil Robert Fico ako hotovú vec. Milióny, ktoré ľudia na Slovensku museli počas covidovej pandémie, konkrétne v rokoch 2020 až 2023, zaplatiť štátu na pokutách, všetkým plošne odpustia a občanom vrátia eurá.

To znamená, že každého, koho najmä za nenosenie rúška stihol finančný trest, sa môže tešiť na to, že zaplatenú pokutu mu štát vráti. Túto informáciu v stredu oznámil premiér Robert Fico (Smer), aj keď tento krok sa dal aj očakávať.

„Vláda Slovenskej republiky dnešným dňom v súlade s ústavou vydala (uznesením) amnestiu na všetky priestupky súvisiace s covidom, ktoré boli spáchané od marca 2020 do septembra 2023. Všetky tieto priestupky sú jednoducho amnestované,“ vyhlásil Fico.

Donald Trump se bude snažit dělat to, co slíbil a o co usiloval už ve svém minulém období v Bílém domě. Tedy učinit Ameriku silnější, výkonnější, zbavit ji smrticích ideologií, aby byla lepším místem k životu.

„Kdo má ještě nějaký rozum v hlavě, tak by mu v tom měl držet palce. Protože právě taková Amerika by byla naším nejcennějším spojencem.

Problémem Evropy rozhodně není Donald Trump. Jestli má problém Evropy nějaké jméno, tak je to Ursula von der Lejnová a její klaka, protlačující zelený fanatismus a další sebevražedné ideologie,“ říká pro ParlamentníListy.cz novinář Ladislav Henek.

Ve Stuttgartu v současnosti žije kolem 10 tisíc migrantů a kvůli omezeným možnostem ubytování, každý čtvrtý člověk zde žádající o azyl žije v hotelu. To vyjde město až na 100 euro (asi 2 550 korun) denně.

Očekává se, že jen příští rok budou migranti stát město přes 55 milionů eur (1,4 miliardy korun) za přenocování, více než 20 milionů eur (510 milionů korun) pak vychází náklady za stravování, píše Bild.

Ukrajinské ozbrojené síly zasáhly energetický systém města Energodar na jihu Ruska a podle místních úřadů připravily část města o elektřinu. Úředník z regionální správy hovořil o opakovaných útocích a vyzval obyvatele, aby zůstali v krytech.

Ruská Záporožská jaderná elektrárna, nejvýkonnější v Evropě a třetí největší na světě, se nachází nedaleko města Energodar v Záporožské oblasti. Skládá se ze šesti reaktorů.

Poslední přímé údery ukrajinských ozbrojených sil na tuto lokalitu byly zaznamenány 6. listopadu, tedy jen před několika dny.

Jít do důchodu později a ještě dostat méně peněz, kdo by se na takovou změnu netěšil? I tak byla často komentována důchodová reforma, kterou v pátek po poledni schválila Poslanecká sněmovna.

Definitivní rozhodnutí o prodloužení věku odchodu na zasloužený odpočinek a snížení penzí padlo v pátek v Poslanecké sněmovně. Důchodový věk se má postupně zvedat z dosavadních 65 až na 67 let.

Zvyšování má začít u lidí narozených v roce 1966. S každým rokem se pak připočte prodloužení o jeden měsíc. Prořídne také seznam „náročných profesí“, u nichž vláda uznává, že do 67 let se vykonávat nedají.

Opozice růst věku odchodu do důchodu odmítá a ANO už uvedlo, že po volbách reformu, předkládanou současnou vládou, zase zruší.

Německo bude moci v příštím roce předat Ukrajině větší část z dříve přislíbené pomoci ve výši 4 miliard eur, a to i přes rozpad německé vládní koalice, který by mohl ovlivnit přijetí rozpočtu na rok 2025, informuje agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.

„Německo bude schopno poskytnout největší část ze čtyř miliard eur přislíbených Ukrajině i v případě, že se po pádu koaliční vlády nepodaří včas schválit rozpočet na rok 2025.....

Z větší části jsou prostředky vyčleněny a z tohoto důvodu mohou být vyplaceny v rámci rozpočtového provizoria,“ uvedla agentura s odvoláním na čtyři zdroje z rozpočtového výboru.

Financováno z ruských fondů. Výměnou za úvěry předává Kyjev svůj zbrojní průmysl EU.
EU chce využít 35miliardovou půjčku, kterou plánuje poskytnout Ukrajině a která bude splacena z výnosů ze zmrazených ruských aktiv v EU, k převzetí kontroly nad ukrajinským obranným průmyslem.

Evropská komise 24. října přijala nařízení 2024/2773, podle něhož hodlá zajistit kontrolu nad ukrajinským zbrojním průmyslem tím, že Kyjevu poskytne úvěr ve výši 35 miliard eur, který bude splacen z výnosů ze zmrazených ruských aktiv v EU. Půjčky budou Ukrajině poskytnuty pouze v případě, že budou splněny všechny podmínky stanovené Evropskou komisí v memorandu o porozumění s Kyjevem, které se stále připravuje.

Formálně je úvěr poskytován Ukrajině na obnovu země. Článek 12 nařízení EU 2024/2773 uvádí:
„Politické podmínky memoranda o porozumění dále zahrnují závazek podporovat spolupráci s Unií při obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinského obranného průmyslu v souladu s cíli programů Unie pro obnovu, rekonstrukci a modernizaci obranné technologické a průmyslové základny Ukrajiny a dalších příslušných programů Unie“.

Svévolné zmrazení ruských finančních prostředků ve výši 220 miliard eur ze strany EU vyvolalo na finančních trzích určité obavy, neboť mnoho nezápadních investorů se nyní obává o své finanční prostředky uložené v EU. Nejedná se pouze o prostředky uložené v bankách, ale také o podíly v podnicích, nemovitostech atd.

To, co zde Evropská komise provádí, způsobí vážné škody euru jako mezinárodní rezervní měně a státům EU jako finančním centrům, protože ničí důvěru v euro.

Firmy, které provozují a trénují velké jazykové modely pro generativní umělou inteligenci (genAI), se nyní pokoušejí zajistit si zdroje elektrické energie, a tak se poohlížejí i po jaderných elektrárnách. Systémy stojící za genAI, jsou totiž vysoce energeticky náročné a spolu s datacentry pro další účely výrazně zvyšují poptávku po elektřině.

Velká datová centra se servery, na nichž běží velké jazykové modely, přibývají a s tím i jejich energetická náročnost. Energii přitom potřebují již nyní.

Napriklad společnost Microsoft se dohodla s majitelem jaderné elektrárny Three Mile Island, že tuto elektrárnu v roce 2028 znovu spustí a bude z ní firmě dodávat elektřinu minimálně 20 let. Ano, je to ta elektrárna, kterou postihla jaderná havárie, která byla až do té fukušimské považována za nejhorší v západních zemích.

Izraelská armáda už nemá důvod zůstávat v Pásmu Gazy a pro její přítomnost po 13 měsících války na tomto palestinském území lze těžko hledat bezpečnostní ospravedlnění.

Rodinám rukojmích to podle zpráv izraelských médií řekl odcházející ministr obrany Joav Galant, kterého izraelský premiér Benjamin Netanjahu tento týden odvolal z vlády s odkazem na vzájemnou „krizi důvěry“.

Vítězství Donalda Trumpa má výrazný dopad na světové trhy i politickou scénu. Euro čelí značnému riziku poklesu, které je ještě umocněno včerejším kolapsem německé vlády.

Zatímco evropští burzovní investoři utrpěli ztráty, nejbohatší lidé světa díky Trumpovu vítězství zaznamenali rekordní růst jmění.

Například Elon Musk, který se v posledních měsících pohyboval blízko Donalda Trumpa a pomáhal mu s kampaní, si díky prudkému nárůstu hodnoty svých akcií připsal 27 miliard dolarů (624 miliard korun). Jeho koupě platformy X (dříve Twitter) se tak jeví mnohem příznivěji, než se původně odhadovalo – včerejší zisky více než vykompenzovaly jakýkoli předchozí pokles hodnoty sítě.

Best of Leftist Trump Victory Meltdownshttps://t.co/qcrWR6BEGQ pic.twitter.com/dYI4QizVYi

— Alex Jones (@RealAlexJones) November 6, 2024

Evropská unie by se v zimě mohla potýkat s nedostatkem plynu, varuje list Financial Times. Podle britského deníku je kvůli nahrazení ruského plynu zkapalněným zemním plynem blok „zranitelný“ vůči přerušení dodávek v souvislosti s regionálními krizemi, zejména na Blízkém východě.

Dodávky plynu do Evropské unie (EU) by mohly být tuto zimu ohroženy v důsledku rostoucí závislosti na zkapalněném zemním plynu (LNG), který nahradil dodávky z ruských plynovodů, píše 7. listopadu list Financial Times.

Podle bruselského ekonomického think-tanku Bruegel EU nadále získává přibližně 5 % svého dovozu plynu z Ruska prostřednictvím ukrajinské tranzitní sítě. Tranzitní dohoda mezi Moskvou a Kyjevem však vyprší 31. prosince a ukrajinští představitelé trvají na tom, že nebude prodloužena.

„Bidenova administrativa plánuje urychleně vyplatit zbývajících 6 miliard dolarů na bezpečnostní pomoc Ukrajině do inaugurace (47. prezidenta USA), protože odcházející tým se připravuje na přerušení dodávek zbraní, jakmile se Trump ujme úřadu,“ píše komentátor serveru Politico Jack Detch.

S naléhavým převodem pomoci by však mohly nastat vážné problémy. Obvykle trvá měsíce, než se munice a vybavení fyzicky dostanou na Ukrajinu po oznámení dalšího balíčku pomoci, takže cokoli bude přiděleno v nadcházejících týdnech, pravděpodobně nebude v době Trumpovy inaugurace dodáno v plné výši.

Příští vrchní velitel v tomto případě může americké dodávky zastavit ještě předtím, než budou zbraně na místě.

Jen pár hodin po uzavření volebních místností bylo jasno. Donald Trump se vrací do Bílého domu. Tentokrát žádné průtahy a čekání na korespondenční hlasy. Trump od začátku vedl s takovým náskokem, že nebylo pochyb.

Některým voličům Trumpova výrazná výhra způsobila silné trauma, o které se podělili s celým světem. Natočili totiž sami sebe, jak v Trumpově Americe trpí. Někdo si oholil hlavu, jiný vyzval k boji s patriarchátem, další vřeštěl, někdo zvládl všechno dohromady. A vzniklo i hudební dílo.

P.S.- stojí za zhlédnutí