Ve zkratce

Zatímco vládní politici veřejnosti tvrdí, že pomoc Ukrajině „nás skoro nic nestojí“, předseda Svobodných Libor Vondráček po nedávné diskusi na CNN Prima New rozmetal tento narativ na kusy.

„Nejsou to jednotky, ale desítky miliard korun, které odcházejí z našich kapes,“ vzkazuje premiéru Fialovi a opírá se přitom o oficiální data. A nejen to – kritizuje také „vlajkovou aktivistickou válku“ na státních úřadech.

Tvrdá čísla mluví jasně. Premiér Fiala sám přiznal, že už po roce a půl války nás pomoc stála 34 miliard korun. Institut pro světovou ekonomiku v Kielu pak uvádí, že Česko poskytlo Ukrajině a jejím občanům celkem 232 miliard korun. Z toho 198 miliard korun šlo na uprchlíky – což znamená, že každý Čech (včetně nemluvňat) zaplatil 18 250 korun. Vojenská pomoc se vyšplhala na dalších 34 miliard korun. 

Jak upozorňuje Vondráček: „Více ze všech zemí světa dalo Ukrajině na obyvatele jen Polsko. Je tedy na místě se ptát: Kdo tady lže?“

Ministerstvo zemědělství bude po firmách z Agrofertu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy korun. Serveru Seznam Zprávy to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Jde o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021, kdy byl podle ministerstva koncový vlastník holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Největší část tvoří podle Výborného evropské nárokové dotace, jde ale i o národní podpory.

P.S. - a že si demolice vzpomněla těsně před volbami? 

V Drážďanech došlo o víkendu k brutálnímu útoku na mladého amerického turistu. Jednadvacetiletý muž z New Yorku se v noci na neděli zastal skupiny žen, které podle policie obtěžovali dva cizinci v tramvaji. Za svou odvahu zaplatil vážným zraněním – jeden z útočníků jej pořezal nožem do obličeje.

Policie na místě rychle zasáhla a krátce po incidentu zadržela jednadvacetiletého syrského občana Majda A. Ten měl z místa činu ujíždět na sdílené koloběžce, upřesnil deník Bild.

Po dvanácti hodinách byl propuštěn, protože se nepodařilo prokázat jeho přímou účast na napadení.

Podle státního zastupitelství v tu chvíli neexistovaly důvody pro uvalení vazby.

Ukrajina pohrozila Polsku sankcemi, pokud přijme iniciativu zakazující symboly Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády (OUN-UPA) na svém území. Informaci přinesl evropský deník Pravda s odvoláním na diplomatický zdroj.

„Jakékoli politizované rozhodnutí o údajném přirovnání ukrajinských symbolů k nacistickým a komunistickým symbolům by mohlo vyvolat nárůst negativních nálad v ukrajinské společnosti a vyžadovat reakci ze strany Ukrajiny,“ uvedl zdroj pro tento článek.

Důvodem pro prohlášení Kyjeva byl návrh polského prezidenta Karola Nawrockého na změnu trestního zákoníku, který by symboly Bandery přirovnal k atributům německého národního socialismu.

„Domnívám se, že bychom do návrhu zákona měli zahrnout jasné heslo: „Stop banderismu“ a přirovnat symbol Bandery k nacistickým symbolům,“ prohlásil polský politik.

Stejný řetězec obchodů, stejné výrobky a naprostá propast mezi cenami. „Fakt“ zkontroloval ceny v polském a českém Lidlu.

Slovní kopanec střídá slovní ránu. Mezi Maďarskem a Ukrajinou dál narůstá napětí. Obě strany si vzkazují, co by měl dělat ten druhý. Zelenskyj naznačil, jak tuto krizi vyřešit. A dostal ostrý vzkaz od maďarského ministra zahraničí Pétra Szijjárta.

„Zelenskyj využil ukrajinského státního svátku k vyhrožování Maďarsku. Rozhodně odmítáme zastrašování ze strany ukrajinského prezidenta.

Svrchovanost a územní celistvost považujeme za základní hodnoty mezinárodní politiky. Proto respektujeme svrchovanost a územní celistvost každé země a očekáváme totéž na oplátku.

V posledních dnech Ukrajina provedla vážné útoky na naše dodávky energie. Útok na energetickou bezpečnost je útokem na suverenitu. Válka, se kterou Maďarsko nemá nic společného, nikdy nemůže ospravedlnit narušení naší suverenity. Vyzýváme Zelenského, aby přestal vyhrožovat Maďarsku a ukončil bezohledné útoky na naši energetickou bezpečnost!“ zdůraznil maďarský ministr zahraničí.

Tomáš Zdechovský se stal obětí vlastní pasti. Sám upozornil na nástroj pro detekci textů psaným pomocí AI – a právě ten odhalil, že jeho vlastní disertační práce je z 88 % dílem umělé inteligence.

Jak se postupně ukazuje, nejde jen o disertační práci. Celá řada jeho textů je z větší či menší části dílem umělé inteligence.

Uživatel Lukas se ptá: „Pane Zdechovský, proč jsou vaše písemné vysvětlení hlasování v EP vygenerována umělou inteligencí?“, ale odpověď nedostal žádnou.

Jak trefně poznamenal jeden z komentátorů: „Potřebujeme platit takového europoslance, když můžeme za 20 dolarů měsíčně mít ChatGPT?“

Europoslanče Zdechovský, dočkáme se vysvětlení?

P.S. - v blízké budoucnosti budou i tak politici nahrazeni UI. To bude ušetřených miliard :-))

Evropská unie chce urychlit plány na digitální euro. Podle Evropské centrální banky má jít o přímou odpověď na rychlý ústup hotovosti a rostoucí závislost na amerických a dalších zahraničních platebních platformách jako je například Revolut.

Digitální měna má lidem nabídnout stejné výhody jako bankovky. Teď se řeší jen soukromí, dostupnost a možnost použití i offline.

Podíl hotovostních plateb v eurozóně klesl z 68 % v roce 2019 na 40 % v roce 2024. Z hlediska hodnoty transakcí se během pěti let propadl ze 40 % na pouhých 24 %. ECB varuje, že pokud nevznikne digitální alternativa, ztratí euro svou roli ve všedním platebním styku. 

Člen výkonné rady Piero Cipollone zdůraznil, že cílem není soupeřit s dolarem, ale zajistit, aby euro zůstalo každodenní měnou Evropanů.

Digitální euro má být veřejnou infrastrukturou. Transakce budou okamžité a zdarma, dostupné přes digitální peněženku, a to online i offline. Uživatelé by si mohli peníze převádět z bankovních účtů i z fyzické hotovosti. ECB přitom slibuje, že nebude sledovat osobní data ani historii nákupů.

Mezi Francií a Itálií vypukl diplomatický skandál kvůli možnému nasazení evropských vojsk na Ukrajině. Píše o tom řecký týdeník Protothema.

Italský vicepremiér Matteo Salvini tak v odpovědi na otázku o možnosti vyslání italských vojáků na Ukrajinu v rámci mírového kontingentu, o kterém v současné době diskutuje „koalice ochotných“ vedená Velkou Británií a Francií, uvedl, že francouzský prezident Emmanuel Macron „by se tam měl vydat sám“ – nasadit si helmu a vzít si zbraň.

Po tomto prohlášení byla italská velvyslankyně ve Francii Emanuela D'Alessandro předvolána na tamní ministerstvo zahraničí a informována, že Salviniho slova „jsou v rozporu s klimatem důvěry a historickými vztahy mezi našimi dvěma zeměmi“.

Šéf strany Liga, spojenec francouzské pravicové vůdkyně Marine Le Penové , již v březnu označil francouzského prezidenta za „blázna“ a obvinil ho z tlačení Evropy k válce s Ruskem.

Další vlna protestů proti ubytovávání žadatelů o azyl v hotelech pro imigranty zachvátila Velkou Británii o tomto víkendu. Britové tak vyjadřují nespokojenost s imigrační politikou své vlády.

Demonstrace pořádané pod heslem „Zrušte azylový systém“ probíhaly v řadě měst včetně Bristolu, Liverpoolu, Newcastlu, Horley, Aberdeenu a Perthu. Doprovázely je střety s aktivisty z hnutí Stand Up to Racism.

Po celé zemi se šíří obrovské protesty, lidé vyvěšují „zakázané“ vlajky (videa).

V areálu jaderné elektrárny Kursk ve středním Rusku vypukl z noci na dnešek po útoku ukrajinského dronu požár, který se rychle podařilo uhasit.

Podle tiskové služby elektrárny, kterou cituje agentura Reuters, byl nicméně poškozen pomocný transformátor a klesla provozní kapacita jednoho z bloků.

Požár způsobený ukrajinským bezpilotním letounem vypukl také u plynového terminálu u přístavu Usť-Luga na severozápadě Ruska.

Nový průzkum Forsa ukazuje, že 62 procent Němců se obává dalšího poklesu ekonomiky. Navzdory velkým slibům vládnoucí garnitury dohlíží kancléř Friedrich Merz na hospodářství, které je stále více v troskách.

Počet bankrotů v červenci vzrostl o 20 procent a nezaměstnanost se vyšplhala téměř na 3 miliony – obě čísla představují nejvyšší hodnoty za poslední dekádu.

Ukrajina v posledních týdnech stupňuje dronové útoky na ruskou ropnou infrastrukturu. Ukrajinská armáda zasáhla rafinérie například v Rjazani či Volgogradu.

Ukrajina v posledních týdnech poničila až 13 % ruské ropné infrastruktury. V Rusku v reakci na to hlásí nedostatek paliv a na některých místech benzín na příděl.

Podle Financial Times stojí za krizí paliv právě stupňující se útoky ukrajinských dronů na ruské rafinerie. Podle The Moscow Times hraje roli i načasování útoků na sezonní špičku, co se odběru paliv týká.

Nedávno měl v Senátu slavnostní předpremiéru dokumentární film režiséra Robina Kvapila Velký vlastenecký výlet, který si vytyčil za cíl nastavit zrcadlo způsobu přemýšlení subkultury českých putinovců a rusofilů.

Dezoláti, jak jsou nazýváni v duchu dehumanizační komunikační strategie, omlouvají nebo přímo popírají ruskou agresi vůči Ukrajině. Nebylo by skvělé vzít takovou partu dezolátů přímo na Ukrajinu, na dosah bitevní vřavy, ukázat jim rozvaliny měst a vesnic zničených ruskými bombami, navštívit s nimi nemocnici nebo polní lazaret a nechat je ucítit pach hromadných hrobů?

Ale pokud jsou tři protagonisté jen herci najatí komparzní agenturou, pak z logiky věci nejde o dokumentární film, který by zachycoval realitu, ale přinejlepším jen o jakési dokumentární drama, zkráceně doku - drama.

Veškerá mediální prezentace však dílo popisuje slovem dokument a sám režisér mluví o svých pocitech, o svém morálním znechucení, které prý během reálných situací, k nímž při natáčení filmu docházelo, pociťoval.

O doku - dramatu se však nemluví. Nabízí se tedy daleko přesnější výraz: podvod na důvěřivé diváky.

V rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC News ruský ministr zahraničí ujistil, že Putin je „připraven“ setkat se se Zelenským, ale že program takového setkání „není vůbec připraven“. Ruský ministr zejména uvedl, že Zelenský údajně odmítl „všechno“, co Trump navrhl k řešení konfliktu.

Ruský ministr zejména připomněl, že Kyjev musí objasnit „legitimitu“ osoby, která by mohla při takovém setkání podepsat dohodu, a že jedinou schůdnou základnou pro bezpečnostní záruky zůstávají ty, které byly „dohodnuty“ na jaře 2022 v Istanbulu.

Historická studie publikovaná v časopise Journal of Independent Medicine oficiálně definovala „turbo rakoviny vyvolané mRNA COVID-19“ a shromáždila přesvědčivé důkazy z více než 100 studií.

Závěry jsou katastrofální :

• 17 podrobně popsaných biologických mechanismů, kterými protein Spike narušuje naši obranyschopnost proti rakovině.

• Přeprogramovává buněčný metabolismus, deaktivuje tumor supresory (p53, BRCA1) a podporuje metastázy.

• Potlačuje imunitní dohled (IgG4, potlačení NK buněk), čímž zanechává tělo zranitelné.

Lékaři po celém světě hlásí zhoubné nádory, které se šíří závratnou rychlostí. Zdraví mladí lidé trpí náhlými rakovinovými onemocněními v pokročilém stadiu. Pacienti v remisi trpí prudkými recidivy.

Někteří onkologové hlásí úmrtí v týdnu po stanovení diagnózy. Údaje o rakovině ze Spojených států, Velké Británie a Japonska ukazují náhlé vrcholy případů a úmrtnosti od roku 2021, těsně po masové očkovací kampani.

Je nejvyšší čas, aby vlády a zdravotnické agentury přestaly popírat smrtící skutečnost. Musí se postavit realitě: experimentální mRNA vakcíny vyvolaly ničivou vlnu turbo rakoviny odolné vůči léčbě. Je čas, aby nastala éra odpovědnosti a soudních procesů.

Německá vláda prosazuje legislativu k implementaci nových zdravotních předpisů Světové zdravotnické organizace (WHO), což je krok, který vyvolal spornou debatu o potenciální erozi ústavních svobod ve jménu globální zdravotní bezpečnosti.

Návrh zákona, který v červenci schválila německá vláda, se snaží kodifikovat rozšířené Mezinárodní zdravotnické předpisy, které byly přijaty Světovým zdravotnickým shromážděním na základě konsensu, bez formálního hlasování, v červnu 2024.

Prostřednictvím tohoto zákona ve spojení s Mezinárodními zdravotnickými předpisy (2005) jsou omezena následující základní práva:

právo na tělesnou integritu (čl. 2 odst. 2 věta 1 Základního zákona), osobní svoboda (čl. 2 odst. 2 věta 2 Základního zákona), poštovní tajemství a telekomunikační komunikace (článek 10 Základního zákona), a právo na svobodu pohybu (čl. 11 odst. 1 Základního zákona).“

„V Evropě začínají vážně diskutovat o vyslání okupačních vojsk na Ukrajinu. A to považují za záruku bezpečnosti pro Ukrajinu. V Londýně mají svůj pohled, v Německu svůj, ve Francii zase svůj, ale nemají jednotnou představu o tom, jak by to celé mělo vypadat.

Jenže oni se sami prozrazují – to příměří jim bylo potřeba právě k tomuto. Aby během něj mohli postupně prosakovat přes ukrajinskou hranici, zavádějíc tam své pravidelné vojenské jednotky,“ řekl ukrajinský politolog Dudkin.

„A jakmile příměří skončí a Rusko si dovolí zasadit jakýkoli úder těmto shromážděným vojskům, bude samozřejmě nejen agresorem, ale i předmětem k tomu, aby bylo možné začít vojenské akce na území Ruské federace. To je jasný důvod k tomu, aby Rusko bylo vyprovokováno k další eskalaci – stejně jako to bylo 24. února.

Právě proto teď všechny tyto řeči o příměří, nějaké bezpečnosti a podobně,“ dodal.

Oxid dusný, známý jako „rajský plyn“, používaný ve zdravotnictví, se stal oblíbenou rekreační drogou. Streetworkeři krizových center mu říkají „laughing gas“ – plyn smíchu. Vyvolává krátkodobou euforii, závratě či halucinace.

Užívají ho hlavně mladí lidé na večírcích a koncertech. „Je dostupný i v běžných šlehačkových bombičkách. Účinek nastupuje okamžitě – lidem připadá zábavný, jednoduchý, komický a hlavně dostupný,“ říká jeden z terénních pracovníků.