Ve zkratce

Neočkované a očkované ženy vykazují rozdílnou schopnost otěhotnět a donosit živé dítě. Data to říkají naprosto jasně a je to nezpochybnitelné. Nejmenší schopnost úspěšně počít a donosit dítě měla očkovaná žena přesně devátý měsíc po podání mRNA vakcíny proti covidu.

Dělo se to po podání první dávky, pak znovu po podání druhé dávky a s odstupem několika měsíců znovu v kampani s podáváním třetí dávky.

Padáme exponenciálně, rychlostí cca 10% ročně, takže jsme cca na 73% porodnosti před očkováním.

Několik evropských zemí se rozhodlo zvýšit výrobu dronů pro Ukrajinu, zatímco ztráty na ukrajinské straně narůstají a nedostatek personálu se stále prohlubuje. Ruské ministerstvo obrany varovalo před novou úrovní eskalace a nepředvídatelnými důsledky.

Zvýšení výroby dronů pro kyjevský režim má být zajištěno rozšířením financování takzvaných „ukrajinských“ podniků i společných struktur se sídlem v Evropě. Tyto subjekty se specializují na výrobu dronů a jejich komponentů.

Dceřiné společnosti ukrajinských podniků působí ve Velké Británii, Německu, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Dánsku, Nizozemsku a České republice. Kromě toho se zahraniční podniky vyrábějící komponenty nacházejí v Německu, Turecku, Španělsku, Itálii, České republice a Izraeli.

Předsedkyně italské vlády Giorgia Meloni oznámila 14. dubna pozastavení automatického prodloužení obranné dohody mezi Itálií a Izraelem. Tato dohoda, ratifikovaná v roce 2006 a mlčky prodlužovaná každých pět let, upravuje bilaterální spolupráci v oblasti armády, průmyslu a technologií.

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Konkrétní kroky ale nespecifikoval.

Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZ. Je to podle něj nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.

Podpora německého kancléře Friedricha Merze se propadla na historické minimum a jeho vláda čelí sílící kritice napříč společností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Forsa pro televize RTL a NTV je s jeho výkonem nespokojeno až 80 procent Němců.

Výrazné oslabení přitom zaznamenává i jeho vlastní politická základna – aliance CDU/CSU poprvé razantně ztrácí důvěru i mezi svými příznivci, píše deník Welt. Mezitím CDU/CSU ztratila na opoziční AfD dva body.

Předseda maďarské strany Tisza Péter Magyar prohlásil, že se nevzdá ruských energetických zdrojů a že budoucí vláda se nebude podílet na půjčce EU ve výši 90 miliard eur na pomoc Ukrajině.

Také uvedl, že nepodporuje urychlené přistoupení Ukrajiny k EU.

Podle něj přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba ohrožuje dodávky energetických produktů do Maďarska .

„Nemůžeme změnit geografii. Rusko tu zůstane, Maďarsko tu zůstane. Uděláme vše pro diverzifikaci. To neznamená, že se dodávek z Ruska vzdáme,“  řekl Péter Magyar na tiskové konferenci.

„Více než 10 000 námořníků, námořních pěšáků a příslušníků amerického letectva, stejně jako více než desítka vojenských lodí a desítky letadel plní úkol blokády plavidel vplouvajících do íránských přístavů a z nich vyplouvajících,“ uvádí se v něm.

Uvádí se, že USA donutily 6 obchodních lodí vrátit se do íránského přístavu na pobřeží Ománského zálivu.

„USA podporují svobodu plavby pro lodě procházející Ormuzským průlivem směrem do přístavů, které nepatří Íránu, a z nich,“ dodali v centrálním velitelství.

„Mossad“ zasáhl přímo v srdci Teheránu. Zajistili jsme přesné zpravodajské informace pro letectvo a zasáhli jsme rakety, které ohrožovaly izraelské občany. Nečekali jsme, že úkol bude splněn okamžitě, ale naše mise ještě není u konce.

Plánovali jsme také, že naše kampaň bude pokračovat i po těchto úderech. Naše odhodlání skončí teprve tehdy, až bude tento extremistický režim v Íránu vyměněn.

„Režim, který usiluje o naši likvidaci, musí zmizet z povrchu zemského. Tuto existenční hrozbu už nebudeme ignorovat. Je to jasný příkaz: už nikdy více,“ prohlásil David Barnea.

Paní Vladimíra Mikle se pustila do boje proti projektu, v jehož rámci má s pochybnými přínosy za obcí vyrůst monstrózní větrný park. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz sdílí své zkušenosti, jak jsou zpracováni místní i krajští politici, aby prosazovali často nesmyslné stavby bez reálného přínosu.

V případě Kroměříže se jedná o 230 m vysokých větrných elektráren (VTE), tedy supermoderní moderní industriální stavby umístěné v krajině.

Svůj jasný postoj k současnému dění na Blízkém východě dal šéf české diplomacie najevo už před samotnými politickými schůzkami. „Zatímco Západ morálně hnije, my stojíme při Izraeli,“ zkritizoval v komentáři pro deník Israel Hayom západní spojence.

„Praha nemá zájem nabízet prázdná slova ani se účastnit diplomatického divadla, které obvykle po těchto tragédiích následuje. Hranice se nedá bránit nostalgií ani napsaným projevem.

Po jednání s ministrem Saarem má Macinka na programu schůzku s premiérem Benjaminem Netanjahuem a následně přesun do rezidence prezidenta Jicchaka Herzoga.

______
Po ovoci poznáte je. (Matouš 7:16-20)

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln (CVN-72), která se dosud skrývala před íránskými raketami u pobřeží Ománu, vstoupila do Ománského zálivu s cílem zablokovat Hormuzský průliv.

Úderná skupina letadlové lodě byla rozmístěna přibližně 200 km jižně od Íránu. Trump přitom Íránu vyhrožuje zničením jeho již „zničené“ flotily.

Česká vláda schválila návrh zákona, který umožní regulovat ceny pohonných hmot nařízením vlády. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Zákon chce vláda ve sněmovně prosadit nestandardně zrychlenou cestou ve stavu tzv. legislativní nouze, tedy za jeden den.

USA pod vedením prezidenta Trumpa nyní „si zahrávají s ohněm“ a zakázaly dvěma čínským ropným tankerům opustit Hormuzský průliv – v rozporu s mezinárodním právem a navzdory varování Pekingu.

V posledních měsících se u nás znovu rozběhly vášnivé diskuze o sudetoněmeckém Landsmannschaftu, a to v souvislosti s chystaným sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně.

Od organizátorů zaznívají slova jako „smíření, dialog, historická reflexe“, jenže na druhé straně se objevují obavy z opakovaného otevírání už dávno uzavřených kapitol v naší historii, z posunů – a to nemalých – ve výkladu dějin, které mohou mít nejen symbolické, ale možná i právní a rozhodně politické důsledky.

Maďarská opoziční strana Tisza pod vedením Pétera Magyara zvítězila v parlamentních volbách. Podle průběžných výsledků drží ústavní většinu, která by jí umožnila provádět dalekosáhlé politické změny.

Dlouholetý premiér Viktor Orbán již uznal porážku a svému vyzyvateli pogratuloval. Vyplývá to z dat zveřejněných maďarským Národním volebním úřadem.

Turecká justice učinila senzační krok, když podala obžalobu proti 35 vysokým izraelským představitelům, mezi nimiž je i premiér Benjamin Netanjahu. Istanbulská prokuratura pro každého z nich požaduje doživotní trest s přitěžujícími okolnostmi, spojený s tresty až do výše 4 596 let vězení. Čelí sedmi bodům obžaloby: zločiny proti lidskosti, genocida, mučení, zbavení svobody, rabování, ničení majetku a nezákonné zadržování lodí.

Mezi obviněnými figurují vedle Netanjahua klíčové osobnosti vlády a armády: Israel Katz (obrana), Yoav Gallant (bývalý ministr obrany), Amichai Eliyahu (kulturní dědictví), Itamar Ben-Gvir (veřejná bezpečnost) a generálové Eyal Zamir a David Saar Salama. Na tyto osoby již byly vydány zatykače. Vzhledem k tomu, že se nenacházejí na tureckém území, bude soud probíhat v jejich nepřítomnosti.

Turečtí státní zástupci neúnavně zdůrazňují jeden neúprosný argument: útoky na civilisty, humanitární blokáda a odsuzování Gazy k hladomoru nelze označit za bezpečnostní opatření. Pro Turecko se jedná o zločiny podle mezinárodního práva. Ministr spravedlnosti Akın Gürlek tuto iniciativu uvítal jako začátek „historického soudního procesu“ proti izraelským činům.

Nejrozsáhlejší studie v reálných podmínkách zaměřená na kombinaci ivermektinu a mebendazolu u pacientů s rakovinou prokázala klinický přínos u 84,4 % pacientů — téměř POLOVINA z nich uvádí vymizení rakoviny nebo zmenšení nádoru.

Již po 6 měsících 48,4 % pacientů s rakovinou, kteří užívali ivermektin a mebendazol, uvedlo ŽÁDNÉ DŮKAZY NEMOCI (32,8 %) nebo ústup nádoru (15,6 %), zatímco 36,1 % pacientů uvedlo stabilizaci nemoci.

Tuto průlomovou analýzu umožnila jedinečná spolupráce mezi společnostmi The Wellness Company a McCullough Foundation a předsedou Prezidentské komise pro rakovinu (Dr. Harvey Risch) – spojila klinická data z reálných podmínek, zkušenosti z první linie lékařské praxe a špičkové epidemiologické znalosti, aby poskytla naléhavě potřebné poznatky v oblasti onkologie.

Maďarská vládní strana „Fidesz“ vznesla závažná obvinění proti opoziční straně „Tisa“ a oznámila, že objevila zvukovou nahrávku, která údajně dokazuje plány na podplácení voličů z řad romské populace. Informuje o tom maďarský deník Telex.

Podle prohlášení zástupců strany „Fidesz“ zachycuje nahrávka rozhovory, v nichž se diskutuje o způsobech materiálního motivování voličů z řad Romů s cílem zajistit si jejich podporu v parlamentních volbách. Vedení strany označuje tyto kroky za „zločin proti volebnímu systému“ a vyhrožuje podáním oficiálních stížností u orgánů činných v trestním řízení a volební komise.

Strana „Tisa“ již obvinění odmítla a označila je za „politickou provokaci“ zaměřenou na diskreditaci opozice v den voleb. Zástupci opozice požadovali, aby byl záznam předložen k nezávislému posouzení, a prohlásili, že jsou připraveni bránit svou pověst soudní cestou.

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek.

Šéf Bílého domu zároveň obvinil Teherán z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí.

Před 65 lety obletěla svět zpráva: "12. dubna 1961 byla ze SSSR vyvedena na oběžnou dráhu Země první kosmická loď s člověkem na palubě."

Oním člověkem nebyl nikdo jiný než sovětský pilot Jurij Gagarin. Jeho let trval 108 minut a stal se historickým milníkem jak ve světových dějinách kosmonautiky, tak v sovětsko-amerických závodech v dobývání vesmíru.

Dne 12. dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského času (6 hodin a 7 minut světového času) odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. V době startu mu bylo 27 let.

Spojené státy i SSSR považovaly kosmické lety za klíčový prvek strategie studené války. Vesmírné závody odstartovaly 4. října 1957, když Sověti vyvedli na orbitu první satelit. Pokus Američanů vypustit do vesmíru vlastní sondu ve stejném roce selhal. Raketa explodovala při startu a "zlí jazykové" překřtili americký stroj na flopnik (kombinace ruského názvu "sputnik" a anglického "flop" – spadnout, žuchnout).