Ve zkratce

Íránské úřady uvádějí, že po rozsáhlých útocích na íránskou dopravní síť bylo šest klíčových železničních mostů obnoveno za méně než čtyři dny.

To platí pro mosty v Qomu, Isfahánu, Zanjanu a Alborzu, mimo jiná místa, kde bylo při útocích USA a Izraele na civilní infrastrukturu země zničeno několik centrálních dopravních tras.

Hlavní železniční most v Qomu byl obnoven a znovu otevřen za méně než 40 hodin, uvedl Khosrow Samari, zástupce guvernéra provincie.

Další most ve stejné oblasti byl údajně znovu otevřen za méně než 40 hodin.

Úsilí Izraele a USA proti Íránu „ještě neskončilo“, prohlásil izraelský premiér Netanjahu během společného vystoupení s argentinským prezidentem Javierem Mileí.

„V každém okamžiku se mohou odehrát nové události,“ říká Netanjahu. „Kdo ví, co přinese zítřek nebo přespříští den.“

Německo přeorientovává své průmyslové odvětví z automobilového sektoru na zbrojní výrobu a fakticky se tak mění v „zbrojovku“, píše The Wall Street Journal.

Podle údajů tohoto periodika sází Berlín na to, že se země stane „klíčovou výrobní základnou obranného průmyslu“ Evropy.

Tento kurz se realizuje na pozadí nejdelšího období ekonomické stagnace od dob druhé světové války, zesílení konkurence ze strany Číny v oblasti výroby automobilů a poklesu zahraniční poptávky po německých vozech, uvádí se v publikaci WSJ.

Loňská úroda brambor byla o více než pět milionů tun meziročně vyšší, plochy brambor v EU se rozšířily o šest procent. Od podzimu je kvůli přebytkům trh prakticky zabetonovaný, líčí předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Podle něj aktuálně zemědělci běžně prodávají kilo za 2 až 2,5 koruny, což je pod výrobními náklady. Brambory na hranolky, kterých je na trhu přebytečných nejvíc, pak za 10 až 40 haléřů.

Dovoz brambor do ČR zůstal na stejných hodnotách jako loni. Nabízí se otázka, kam se poděla slova maloobchodních řetězců o preferenci české produkce, kdykoli je to jen možné.

P.S. - ničit potraviny (navíc české!) je zločin a hájit to může jenom idiot!

Desítky ztracených obrněných vozidel a úplné selhání původně ambiciózních plánů – to je výsledek izraelské vojenské operace proti Libanonu, zahájené před šesti týdny.

Jaké byly cíle IDF a proč jedna z nejlepších armád světa utrpěla tak drtivou porážku?

Mohammad Bagher Ghalibaf, předseda íránského parlamentu a vyjednavač v rozhovorech s USA poskytl obsáhlý rozhovor íránské státní televizi.

V rozhovoru zhodnotil íránskou vojenskou strategii, situaci na bojišti a probíhající jednání s USA. Zdůraznil selhání plánů oponentů a oznámil další analýzu „nových návrhů“ předložených Washingtonem prostřednictvím Pákistánu.

Nedělní parlamentní volby v Bulharsku zřejmě s velkým náskokem vyhrála strana Progresivní Bulharsko, kterou vede někdejší prezident Rumen Radev. Ukazují to první odhady. Agentura Alpha Research exprezidentově straně přisuzuje zisk 37,5 procenta hlasů, informuje agentura Reuters.

Exprezident slibuje boj proti korupci. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní tzv. zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní na Ukrajinu, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Nedělní parlamentní volby byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády v Bulharsku vedly rozsáhlé protesty proti rozpočtovému plánu, které loni přiměly k demisi premiéra Rosena Željazkova.

Analýza zveřejněná ve středu deníkem The Guardian odhaduje, že 100 největších ropných a plynárenských společností vydělalo od té doby, co Trump koncem února bez jakéhokoli souhlasu Kongresu zahájil válku proti Íránu, celkem dalších 30 milionů amerických dolarů za hodinu.

Podle deníku The Guardian dosáhly tyto společnosti již v prvním měsíci konfliktu mimořádných zisků ve výši 23 miliard dolarů a pokud se cena ropy udrží kolem 100 dolarů, měl by tento sektor do konce roku vydělat dalších 234 miliard dolarů.

„Nadměrné zisky pocházejí z kapes obyčejných lidí, kteří platí vysoké ceny za tankování svých vozidel a za energii pro své domácnosti, a také z firem, které čelí vyšším účtům za energii,“ poznamenal deník The Guardian.

„Desítky zemí snížily daně z pohonných hmot, aby pomohly spotřebitelům v tísni, což znamená, že tyto státy, mezi nimiž jsou Austrálie, Itálie a Zambie, vybírají méně peněz na veřejné služby.“

Česká republika by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měla zapojit do iniciativy celoevropského jaderného odstrašení, kterou počátkem března nastínil francouzský prezident Emanuel Macron.

Babiš to dnes uvedl na sociální síti bez bližšího upřesnění, jakou formu by toto zapojení mělo mít. Podle premiéra je Francie ideálním spojencem pro ČR.

Dosavadní reakce představitelů vládních stran na tuto iniciativu byly spíš rezervované.

Spojené státy schválily prodej zbraní Německu v hodnotě přibližně 10 miliard eur, oznámilo ministerstvo zahraničí. Schválení zahrnuje žádost německé vlády a je součástí politiky posilování kapacit spojenců NATO, informoval německý týdeník Spiegel.

Prodej zbraní musí být ještě předložen americkému Kongresu, který má právo vznést námitky. Na jejich případné podání má třicet dní – u spojenců, jako je Německo, však jde zpravidla o pouhou formalitu a schválení projde téměř vždy bez problémů.

Bitcoinová kauza míří na policii. Schillerová mluví o selhání státu, miliardových škodách i ignorovaných varováních. Audit podle ní odkryl víc, než se dosud uvádělo.

Bitcoinová kauza se dál vyostřuje. Ministryně financí Alena Schillerová spolu s ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem vystoupila na tiskové konferenci a oznámila, že podává trestní oznámení na Národní centrálu proti organizovanému zločinu.

Ve hře jsou podle ní závažná podezření spojená s nakládáním s bitcoinovými prostředky v řádu miliard korun. Mluví o možném porušení povinností při správě cizího majetku i o zneužití pravomoci úřední osoby. Podle ní případ ukazuje selhání státních institucí, které měly kontrolní roli, ale nedokázaly zabránit ztrátám.

Podrobnosti rozvedla na sociální síti Facebook. 

Čínská nákladní silniční doprava by se v příštích desetiletích mohla stát jedním z nejzásadnějších pilířů energetické transformace země.

Odhady čínských výrobců kamionů naznačují, že těžká nákladní doprava v Číně je na cestě k téměř 100% elektrickému pohonu, což by mohlo snížit spotřebu ropy v silniční dopravě v zemi až na polovinu, informuje deník South China Morning Post.

Čínský drak, který udává tempo už v řadě odvětví by tak mohl doslova a rychle vnutit elektrifikaci silniční dopravy celému světu.

Pět let po očkovací horečce bijí onkologové na poplach: počet případů rakoviny prudce stoupá u lidí ve věku 25–35 let, což je věková skupina, která dříve zůstávala ušetřena. Ve Francii však panuje mlčení – stejně jako po Černobylu nám tu zní stále stejná písnička: „Jděte dál, není tu nic k vidění.“

„Lhali nám.“ Vakcíny proti covidu, které byly prezentovány jako zázračná ochrana, prý nebyly dostatečně otestovány a dnes, „turbo-rakoviny“ – bleskově se rozvíjející nádory – postihují mladé lidi v plném zdraví.

„Nikdy nekouřili, nikdy nepili, ale byli očkováni,“ shrnuje a zmiňuje kolegy lékaře, sportovce a osoby bez anamnézy, které skolí rakovina slinivky břišní nebo tlustého střeva. Ještě horší je, že úřady raději zakládají „komise“ pro „lepší léčbu“, než aby hledaly příčiny.

Ve Spojených státech se odváží naznačit souvislost; ve Francii je toto téma „tabu“. „Nemáme právo klást tuto otázku,“ kritizuje profesor Joyeux. Přesto je „časová souvislost“ znepokojivá: rakoviny se objevují po očkování a „náhody“ se hromadí.

Poté, co Írán oznámil znovuotevření Ormuzského průlivu pro obchodní lodě, obnovil nad ním vojenskou kontrolu kvůli americké blokádě. Teherán toto rozhodnutí zdůvodňuje tím, že Spojené státy „nadále páchají pirátské činy, které samy označují za blokádu“.

Amatérský astronom porovnává snímky pořízené svým dalekohledem za 1 000 dolarů se snímky z mise NASA Artemis II, která stála 100 miliard dolarů a byla o 235 000 km blíže k Měsíci.

Amateur astronomer compares his $1k Telescope images, to NASA Artemis II’s which cost 100 hundreds of billions of dollars & is 235,000 closer to the Moon. pic.twitter.com/Tzx8gNBkSi

— Concerned Citizen (@BGatesIsaPyscho) April 15, 2026

To, co se objevuje v roce 2026, už není náhoda. Je to vzorec. A stává se stále viditelnějším: od místních explozí po požáry, které jsou podle současných zpráv viditelné i z vesmíru.

Energetická infrastruktura hoří po celém světě. Náhoda nebo koordinované útoky, které nás všechny ovlivnily? Tyto události představují vývoj, který se v roce 2026 celosvětově zrychluje.

Jde o kontrolovaný výbuch energetické suverenity za účelem prosazení globalistické agendy do roku 2030.

Rok 2026 jasně ukazuje, že globální energetická infrastruktura se stala zranitelnější.

To, co byly dříve izolované případy, se nyní stává trendem.

Nově představená mobilní aplikace Evropské unie pro ověřování věku se krátce po svém uvedení dostala pod ostrou kritiku odborníků na kyberbezpečnost. Ti upozorňují na závažné nedostatky v ochraně dat i samotném fungování nástroje, který má pomoci omezit přístup nezletilých mimo jiné k sociálním sítím, píše server Politico.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Lejnová ji přitom představila jako „technicky hotovou“. Aplikace už předtím vzbudila kritiku organizací věnujících se ochraně soukromí. Kritici varují, že opatření může ohrozit soukromí i svobodu projevu.

Podobný boj se dlouhé roky vedl o nařízení nazývané Chat Control, které bylo postavené na podobném argumentu ochrany dětí.

Lídři Evropské unie měli příští týden jednat o zásadních dlouhodobých problémech, které EU trápí. Ty však budou muset do velké míry ustoupit řešení dopadů krize spojené s válkou v Íránu, která podle některých unijních představitelů, třeba finského prezidenta Alexandera Stubba, zavání globální recesí.

Evropská komise připravuje balíček opatření, který by měl státům pomoci situaci řešit. Do pozadí se ale dostává třeba "půjčka" 90 miliard eur pro Ukrajinu či problematika nekonkurenceschopného průmyslu.

Írán stanovil tři podmínky pro průplav lodí Hormuzským průlivem, informovala agentura Tasnim s odvoláním na zdroj z Nejvyšší rady národní bezpečnosti Islámské republiky. Podle prvního požadavku je průlivem povolen průplav pouze obchodním plavidlům. Námořním plavidlům je průplav zakázán.

Dále ani samotné lodě, ani náklad, který přepravují, nesmí mít žádné vazby na země nepřátelské vůči Teheránu. Druhou podmínkou je, že se musí plavit po předem určené trase. Třetí požadavek vyžaduje, aby navigace probíhala v koordinaci s íránskými ozbrojenými silami.

Íránský poslanec Mahmúd Nabavjan dříve prohlásil, že obchodní lodě budou muset za plavbu Hormuzským průlivem platit mýtné . Dodal, že po ústupu USA a dohodě o příměří v Libanonu bude některým obchodním plavidlům povoleno proplout průlivem za poplatek.

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí dříve oznámil, že se Islámská republika rozhodla otevřít průliv po dobu platnosti příměří. Nepřátelské akce skončily o půlnoci 16. dubna a příměří zůstane v platnosti 10 dní.

Včera se objevila mapa akceleračních zón a jak je patrné, tak některé kraje jsou zastoupeny mnohem více než jiné. To také hodně vypovídá o vedení daných krajů, ale možná jen o tom, kde bydlí či mají rekreační objekty ti, kteří se nám větrníky snaží vnutit bez toho, aby se někdo ptal občanů.

Podle aktuálního návrhu ministerstva pro místní rozvoj zóny zahrnují 474 kilometrů čtverečních napříč republikou.

Jde o 94 lokalit, kde by mohly vyrůst větrné elektrárny.