Vzkaz ptáčkům, kteří opustili hnízdo v naší garáži

O rok později jste si znovu vybrali naši garáž. Stačili jste postavit nové hnízdo a naklást vajíčka. Asi jsem tenkrát udělal chybu, když jsem nechával vrata do garáže přes noc otevřena - pro případ, že byste chtěli ven. Jednoho rána zůstalo hnízdo opuštěné, na zemi rozbitá vajíčka. Nevím, jaké zvíře vám tenkrát ublížilo, ale sám sobě jsem si slíbil, že vrátíte-li se příští rok, budu osobně hlídat váš klid.

Byli jsme zrovna na dovolené, když jste se vrátili. Tentokrát ne do garáže. Asi jste si pamatovali obě smutné zkušenosti dva roky po sobě a nechtěli jste už riskovat další ztrátu. Dnes víte, že nové místo, které jste vybrali, bylo ještě mnohem horší, než původní místo v garáži. Bylo to pod stříškou východu ze sklepa na držáku lampy. Na první pohled se zdálo místo klidné a chráněné před deštěm, asi jste si ale neuvědomili, že vchod do sklepa je pod úrovní terénu a samotný držák světla je nad okolní zemí pouze půl metru vysko - vzdálenost, kterou lehce překoná i ta nejtlustší a nejlínější kočka. Opět jsem nebyl svědkem vaší tragedie. Tak, jako předchozí rok, zůstalo hnízdo opuštěné, vajíčka na zemi rozbitá a vy - bůhví kde.

Následujícího roku jsem se rozhodl pomoci vám jinak. Vím, jak těžké je pro vás najít v této přeplněné oblasti klidné a bezpečné místo chráněné před veverkami, kočkami, mývaly a lidmi. Koupil jsem dvě ptačí budky a zavěsil na stromy. Ale nepřišli jste. Snad že otvory v budkách byly příliš malé, anebo se vám budky nezdály dost bezpečné.

Pamatuji si, jak jsem rok na to lezl po stromech a vrtačkou rozšiřoval otvory v budkách, ale snad už bylo pozdě na hnízdění (bylo to v květnu), nebo otvory byly pořád malé, ani tento rok jste nepřišli. V budkách se usídlili vrabci a zřejmě se jim tam zalíbilo. Úspěšně vyvedli mladé a příští rok zase. Po celou dobu jsem vás občas zahlídl v zahradě, kde bylo vaše hnízdo, nevím.

Proto jsem měl obrovskou radost, když jsem před týdnem objevil, jak poletujete po zahradě a nakukujete do otevřených dveří garáže. Brzy jsem v garáži na trámu pod střechou objevil zárodek nového hnízda. Sledoval jsem s nadšením, jak po dva dny nosíte v zobáčku trávu a větvičky dovnitř a sliboval, že tentokrát ptáčátka vyvedete v bezpečí i kdybych měl osobně střežit váš klid. Plánoval jsem, že dveře budu ponechávat většinu dne zavřené a pro vás vyvrtám ve stěně garáže otvor, dosti velký, abyste se protáhli ven nebo dovnitř, ale dosti malý, aby jím neprolezla kočka nebo veverka.

Ovšem nepočítal jsem s vaší plachostí. Já vím, že se lidí musíte bát, ale vy zase pochopte, že garáž slouží i nám, lidem a že občas potřebuji dovnitř. Nemíním vám ublížit, k hnízdu se ani nepřiblížím, nebudu dělat rámus a nebudu se v garáži zdržovat déle než několik vteřin. Včera, když jsem vešel otevřenými dveřmi do garáže pro auto, jste seděli na trámu. Bylo to naposledy, kdy jsem vás viděl. Když jsem auto o několik hodin později vracel, nebyli jste tam a neukázali jste se ani dnes. Hnízdo zůstalo opuštěné, vajíčka jste ještě nestačili naklást.

Chtěl jsem vám sdělit touto cestou (nemám jinou možnost, jak vám to sdělit), že vás čekám a že se nemusíte bát. Vraťte se!